VLIV BRZDĚNÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V celosvětovém měřítku je brzdový prach z vozidel významným zdrojem částic v ovzduší - ročně se ho uvolní přibližně 50 000 až 100 000 tun.
EKOLOGIE
Patentovaná průlomová technologie, která nabízí lepší brzdný moment s nulovými emisemi brzdného prachu, nižší hmotnost, delší životnost za nižší výrobní cenu brzdy.

Naše KAPALINOU CHLAZENÉ BRZDY jsou navrženy tak, aby zachycovaly škodlivý brzdový prach a významně snižovaly emise nevýfukových splodin v ovzduší.
Kromě snížení nebezpečných částic,
B-BRAKE SYSTÉM je plně uzavřen
nulové emise částic brzdového prachu se šíří do vzduchu, který dýcháme.
Cílem je, aby silniční vozidla byla rychlejší, účinnější, spolehlivější a výrazně šetrnější k životnímu prostředí. S rostoucí poptávkou po vozidlech roste i negativní dopad emisí brzdného prachu na životní prostředí. Situaci navíc potvrzují nedávná zjištění Světové zdravotnické organizace, která uvádí, že třetina úmrtí na mrtvici, rakovinu plic a srdeční choroby je způsobena znečištěním ovzduší. Naším jednoduchým cílem je zvýšit udržitelnost, zlepšit výkonnost a bezpečnost motorových vozidel.
VLIV BRZDĚNÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Brzdění vozidla způsobuje znečištění ovzduší uvolňováním jemných prachových částic z brzdových obložení a kotoučů. Při brzdění způsobuje tření mezi brzdovými destičkami a kotoučem otěr materiálů, jako je kov, pryž a další sloučeniny, které se uvolňují do vzduchu. Tyto částice, známé jako PM (particulate matter), jsou velmi malé a mohou se snadno dostat do plic, což přispívá ke znečištění ovzduší a představuje zdravotní riziko, zejména ve městech s hustým provozem.

100 000
TUNY
Množství brzdového prachu, které se ročně roznese do vzduchu.

100
LET
Tak dlouho zůstávají částice brzdového prachu v půdě

7 miliard
KOTOUČOVÉ BRZDY
Počet kotoučových brzd, které v současnosti celosvětově obývají naše silnice.

20%
CELKOVÝ
ZNEČIŠTĚNÍ
Procento brzdných částic na celkovém znečištění ovzduší

Vliv brzdových systémů vozidel na životní prostředí: Zdroje znečištění a opatření ke snížení škodlivých emisí
Úvod
Brzdové systémy jsou nezbytnou součástí každého vozidla, od automobilů po vlaky, a zajišťují bezpečnost silničního provozu. Zároveň však významně přispívají ke znečištění ovzduší, zejména v hustě osídlených městských oblastech. Tento článek zkoumá, jak brzdný prach a emise z brzdění ovlivňují životní prostředí, a zabývá se způsoby, jak tyto negativní dopady snížit. Podíváme se na konkrétní údaje a ukazatele škodlivosti brzdového prachu pro životní prostředí a také na přehled technologického pokroku v oblasti čistších brzdových systémů.
1. Brzdový prach jako hlavní zdroj znečištění
Co je brzdový prach a jak vzniká?
Brzdový prach se uvolňuje třením mezi brzdovými destičkami a kotouči nebo bubny, při kterém se opotřebením materiálu rozptylují částice do okolního prostředí. K tomuto tření dochází vždy, když vozidlo zpomaluje nebo zastavuje, a proto jsou emise prachu nevyhnutelné. Brzdový prach obsahuje jemné částice (PM2,5 a PM10), které se snadno dostanou do ovzduší a mohou být vdechnuty, což představuje zdravotní riziko, protože tyto jemné částice mohou proniknout hluboko do plic a krevního oběhu.
Podíl brzdového prachu na celkových emisích pevných částic
Podle Evropské agentury pro životní prostředí může brzdový prach tvořit až **20-30 % částic PM10** v městských oblastech, což významně přispívá ke znečištění ovzduší. V celosvětovém měřítku se do ovzduší každoročně uvolní přibližně **50 000 až 100 000 tun brzdového prachu**, což má významný dopad na životní prostředí, zejména v hustě obydlených a průmyslových zónách.
2. Složení brzdového prachu a jeho dopad na životní prostředí
Těžké kovy a toxické látky
Složení polokovových brzdových destiček obsahuje nejméně 65 % kovů. Zbývajících 35 % tvoří směs grafitu a anorganických materiálů. Brzdový prach obsahuje nejen drobné částice, ale také těžké kovy, jako je měď, železo, zinek a antimon, které mohou kontaminovat půdu a vodní zdroje. Měď, často používaná v brzdových destičkách, je hlavním zdrojem znečištění povrchových vod, vyplavuje se do ekosystémů a způsobuje toxické reakce ve vodních organismech.
Složení brzdového prachu Typická koncentrace
Měď 7-10 %
Železo 35 %
Zinek 1-2 %
antimon <1%
Je však přítomno mnoho dalších prvků Al, As, Ba, C, Ca, Cd, Co, Cr, K, Mg, Mn, Mo, Na, Ni, Pb, Sn, Ti. Tyto látky, zejména měď a zinek, mají značný negativní vliv na biologické systémy. Například měď narušuje nervový systém ryb a dalších vodních živočichů, čímž snižuje biologickou rozmanitost.
Perzistence částic v životním prostředí
Částice brzdového prachu se v životním prostředí rozkládají pomalu. Některé těžké kovy mohou zůstat aktivní v půdě po desetiletí až staletí, což představuje dlouhodobou zátěž pro ekosystémy. Tato perzistence je obzvláště problematická, protože částice se hromadí a mohou se bioakumulovat v potravním řetězci, což ohrožuje nejen volně žijící živočichy, ale i lidské zdraví.
3. Zdravotní rizika spojená s brzdovým prachem
Jemné částice brzdového prachu (PM2,5 a PM10) jsou klasifikovány jako nebezpečné pro lidské zdraví kvůli jejich spojitosti s různými respiračními a kardiovaskulárními chorobami. Vdechování těchto částic může vést k podráždění dýchacích cest, astmatu a časem k chronickému onemocnění plic. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je expozice částicím PM2,5 spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění, mrtvice a některých typů rakoviny.
Typ částice Dopad na zdraví Doporučený limit PM2,5 podle WHO
PM10 Respirační onemocnění 15 μg/m³ (roční průměr)
PM2,5 Kardiovaskulární onemocnění 5 μg/m³ (roční průměr)
4. Opatření ke snížení emisí brzdového prachu
Použití alternativních materiálů
Jedním z nejúčinnějších způsobů snížení brzdového prachu je nahrazení tradičních materiálů v brzdových destičkách ekologičtějšími směsmi. Někteří výrobci automobilů již testují keramické destičky, které produkují méně jemných částic a mají nižší míru opotřebení. Keramické brzdové destičky mají navíc delší životnost a vytvářejí méně tepla, což přispívá ke snížení přehřívání a opotřebení.
Regenerativní brzdění
Rekuperační brzdění, které se používá především v elektrických a hybridních vozidlech, zachycuje energii během brzdění a ukládá ji zpět do baterie. Tento přístup nejen šetří energii, ale také výrazně snižuje opotřebení brzd a množství vznikajícího prachu.
Elektronické systémy a systémy " Brake-by-Wire"
Moderní vozidla stále více využívají elektronické brzdové systémy, které jsou účinnější a méně se opotřebovávají než tradiční mechanické brzdy. Systémy „Brake-by-wire“ ("brzdění po drátě"), které k ovládání brzd využívají elektronické signály namísto mechanických spojení, umožňují přesné řízení brzdné síly se sníženým třením, což rovněž snižuje emise prachu.
Závěr
Brzdový prach je významným zdrojem znečištění, který ovlivňuje kvalitu ovzduší a životního prostředí jako celku. Vzhledem k tomu, že emise výfukových plynů se díky přísnějším předpisům snižují, podíl zdrojů mimo výfukové plyny, včetně brzdového prachu, na celkových emisích vozidel stále roste. Investice do ekologičtějších brzdových technologií a používání čistších materiálů jsou klíčem ke zmírnění dopadu silniční dopravy na životní prostředí.
... Kapalinou chlazená brzda B-BRAKE přináší myšlenku snížení znečištění na další úroveň. Vyvinuli jsme plně utěsněnou brzdu s nulovými emisemi brzdových prachových částic s vyšším výkonem a delší životností brzdy až 200 000 km.
References:
Understanding Brake Wear Particle Emissions and Euro VII Standards (Part 1 of 2). Available at:
UNECE adopts groundbreaking regulation introducing methodology to measure particle emissions from cars and vans’ braking systems. Available at:
Clas Andersson and Tobias Dettmann (2013) Environmental Footprint and Performance Analysis of a Brake Disc Production Line using Discrete Event Simulation. Master of Science Thesis. CHALMERS UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. Gothenburg, Sweden. Available at:
DEFRA (2019a) Non-Exhaust Emissions from Road Traffic. Available at:
European Environment Agency (2019) EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2019. Part B: sectorial guidance chapters. 1.A.3.b.vi-vii Road tyre and brake wear 2019. Available at:
Clas Andersson and Tobias Dettmann (2013) Environmental Footprint and Performance Analysis of a Brake Disc Production Line using Discrete Event Simulation. Master of Science Thesis. CHALMERS UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. Gothenburg, Sweden. Available at:

DALŠÍ ČLÁNEK

